Lapálie s katalogem živností

Z původního záměru vlády vnést řád do nepřehledného pojmenování volných živností a přesněji vymezit rozsah podnikatelského oprávnění zbyl jenom zmatek a nejistota jak pro živnostníky, tak pro jejich zákazníky.

Poslední rozsáhlá novela živnostenského zákona, která vstoupila v platnost 1. března 2000, se významně dotkla většiny jeho ustanovení včetně příloh obsahujících seznamy jednotlivých řemeslných, vázaných a koncesovaných živností. Vláda byla zmocněna k vydání nařízení, která by stanovila seznam oborů volných živností.

Zároveň musela stanovit obsahovou náplň jednotlivých živností a seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami, které splňují odbornou způsobilost uvedenou v tomto nařízení. Na základě tohoto zákonného zmocnění vláda vydala příslušná nařízení tak, jak jsou uvedena v tabulce č. 2. Zmíněná novela rovněž stanovila živnostenským úřadům povinnost nahradit po projednání s podnikatelem veškeré živnostenské listy vydané podle dosavadní právní úpravy pro ohlašovací volné živnosti, jejichž název předmětu podnikání neodpovídá vládnímu seznamu. A to do tří let ode dne účinnosti nařízení vlády, tedy do 1. ledna 2004.

Závazný seznam oborů volných živností se přímo dotýká téměř 1,5 milionu podnikatelů, kteří provozují svou činnost na území České republiky. Předtím k vydání živnostenského listu stačilo, když podnikatel v ohlášení živnosti uvedl jasně a srozumitelně činnost, kterou hodlá provozovat. Pokud živnostenský úřad dospěl k závěru, že tato činnost splňuje základní pojmové znaky živnostenského podnikání a nejedná se o živnost vázanou nebo koncesovanou, vydal na tuto živnost, jejíž název byl stanoven podnikatelem nebo upraven po dohodě s živnostenským úřadem, živnostenský list. V současné době musejí podnikatelé podřadit svou plánovanou činnost pod název stanovený seznamem, což často působí potíže, protože uvedené názvy činností jsou značně nekonkrétní. Podle informací poskytnutých některými živnostenskými úřady se problémy objevovaly zvláště při výměně stávajících živnostenských listů vydaných podle předchozí právní úpravy. Často sice název předmětu podnikání neodpovídá názvu stanoveným seznamem, ale zato přesně vystihuje činnost daného podnikatele. Příklad? V minulosti nejrozšířenější živnost "koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej" se nyní rozpadá do osmi oborů, ve kterých jsou promíchány různé druhy a formy prodeje. Podnikatel by tak měl namísto jednoho původního živnostenského listu obdržet listů osm, přestože ani všechny činnosti zahrnuté do jednotlivých živností neprovádí.

Pryč s vládní novelou. Už v červnu minulého roku byly Poslanecké sněmovně předloženy téměř současně dva poslanecké návrhy. Jejich cílem bylo odstranit neuspokojivý stav nastolený vládní novelou. V původní podobě tyto návrhy požadovaly následující změny uvedené v tabulce č. l. Ze srovnání obou předložených návrhů vyplývá, že zatímco první návrh se snažil problematiku řešit komplexně s cílem obnovit stav, který byl před účinností vládní novely, druhý návrh řešil pouze některé praktické problémy a důsledky spojené s novelou. Jedním ze zásadních teoretických nedostatků, které jsou současné právní úpravě vytýkány, je rozpor zmocňovacího ustanovení a následně vydaných vládních nařízení s Listinou základních práv a svobod. Ta zakotvuje právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti jako jedno ze základních lidských práv, jehož meze mohou být upraveny pouze zákonem. Zmocňovací ustanovení ale přesouvá velmi rozsáhlou úpravu podmínek podnikání (stanovení seznamu volných živností, stanovení obsahových náplní jednotlivých živností, stanovení odborné způsobilosti jako podmínky pro provozování živnosti) do nařízení vlády, jež je podzákonným právním předpisem. Dalším negativním důsledkem úpravy podmínek živnostenského podnikání v podzákonných právních předpisech je v případě soudního sporu mezi podnikatelem a živnostenským úřadem skutečnost, že soud bude vázán při svém rozhodování pouze zákonnými právními předpisy a nikoli právní úpravou obsaženou v nařízení vlády. Jestliže je tedy nutné stanovit nějaké další podmínky pro provozování jednotlivých živností nebo jejich obsahovou náplň z důvodu právní jistoty, měly by být upraveny v samotném živnostenském zákoně např. formou příloh.

Další, především praktické dopady vyplývají z vládního nařízení, kterým byl stanoven katalog volných živností, a z nařízení upravujícího obsahové náplně jednotlivých živností. Původním záměrem vlády bylo vnést řád do nepřehledného pojmenování volných živností a přesněji vymezit rozsah podnikatelského oprávnění. V minulosti někdy docházelo k obcházení podmínek, které by jinak bylo nutné splnit pro získání živnostenského oprávnění pro živnost řemeslnou, vázanou nebo koncesovanou. Pojmenování jednotlivých volných živností záviselo na vůli žadatele. Občas také vznikaly problémy se stanovením rozsahu jednotlivých živnostenských oprávnění. Záviselo totiž na subjektivním rozhodnutí úředníků živnostenského úřadu, čímž byla do jisté míry oslabena právní jistota podnikatele a jeho postavení při jednání před živnostenskými úřady. Tento záměr však v praxi nelze danými vládními nařízeními naplnit. Žádný seznam nemůže pamatovat na všechny typy činností, které splňují znaky podnikání, takže mohou vznikat potíže při označení těch činností, které jednoznačně nespadají pod žádný z uvedených oborů volných živností. V konečném důsledku tak může dojít k tomu, že podnikatel získá živnostenské oprávnění, které nevypovídá téměř nic o jeho podnikatelské činnosti. Navíc vládou přijatý katalog živností je značně nesourodý, některé uvedené obory jsou příliš obecné a široké a umožňují podřazení velkého okruhu rozdílných činností. Nemůže tak poskytnout skutečný přehled o podnikatelských aktivitách. Přináší zmatek a nejistotu jak pro podnikatele, kteří z něho vybírají, tak pro spotřebitele, kteří nemají mnohdy šanci podle označení předmětu podnikání poznat, jakou činnost vlastně podnikatel provádí. Dokladem toho je například živnost označená jako poskytování služeb osobního charakteru. V jejím rámci mohou svou činnost provádět seznamovací a svatební kanceláře, astrologové, kartářky, sestavovatelé rodokmenů a další různorodí podnikatelé.

Celoplošná transformace dosavadních živnostenských listů vydaných pro volné živnosti podle předchozí právní úpravy by státní správu přišla na několik stovek milionů korun. Podnikatelé jsou totiž při této výměně osvobozeni od správního poplatku za vydání nového živnostenského listu. Na druhé straně jsou ale nuceni nést také určité náklady, a to zvláště v případech, kdy se jedná o právnickou osobu zapsanou do obchodního rejstříku, ve kterém musí být předmět podnikání zapsán shodně s jeho označením na živnostenském listu. V tomto případě totiž již podnikatel musí zaplatit soudní poplatek za provedení příslušné změny zápisu v obchodním rejstříku a další poplatky s tím související. Transformace nese zároveň značné administrativní zatížení jak pro živnostenské úřady, které jsou nuceny vyměnit do konce roku 2003 kolem dvou milionů živnostenských oprávnění, tak pro samotné podnikatele. Navíc zákon vůbec neřeší situace, kdy se živnostenskému úřadu nepodaří s podnikatelem projednat danou výměnu nebo nedojde ke shodě o zařazení původního živnostenského oprávnění do nového oboru apod. Podle pracovníků některých živnostenských úřadů se skutečně při výměně živnostenských listů řada problémů objevila. Většina podnikatelů ale zatím s návštěvou živnostenského úřadu vyčkává. K požadované transformaci proto došlo jen u malého množství podnikatelů (převážně právnických osob), kteří tuto povinnost spojili s povinnostmi vyplývajícími z předchozí rozsáhlé novely obchodního zákoníku. Pravděpodobně by se tedy ani nepodařilo provést danou transformaci ve lhůtě stanovené dosavadní právní úpravou.

Posledním závažným problémem, na který poslanci poukazují, je zánik živnostenského oprávnění. Jde o případy, kdy je pro provozování určité živnosti nutné splnit nové, popřípadě další kvalifikační předpoklady (například při změně živnosti volné na živnost vázanou) a daná fyzická osoba tyto předpoklady nesplňuje pouze kvůli nedostatečné praxi v oboru. V takovém případě dochází k závažnému zásahu do práv daného podnikatele, který v minulosti získal v dobré víře živnostenské oprávnění na základě splnění stanovených podmínek a jemuž je nyní toto živnostenské oprávnění odebráno pro nedostatečnou délku praxe, jejíž požadavek byl stanoven až dodatečně. To opět vede k výraznému oslabení právní jistoty podnikatelů, kteří se tak mohou stále obávat, že v budoucnu bude jejich podnikání ohroženo, aniž by porušili nějakou stanovenou povinnost.

Oba poslanecké návrhy byly zprvu Poslaneckou sněmovnou PČR projednávány společně. Během jednotlivých fází schvalovacího procesu postupně docházelo k jejich úpravám, změnám a vzájemnému propojení. Ke konečnému schválení tak došel v únoru 2002 pouze druhý z podaných návrhů, který ovšem ve své změněné podobě obsahoval všechny požadavky prvního návrhu. Návrh ale v této podobě neprošel Senátem PČR, který jej vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Ta s nimi zřejmě s vědomím, že ještě zbývá projednat první, dosud neschválený návrh, vyslovila souhlas. Dne 9. dubna 2002 přijala zákon ve znění, které pouze zrušilo povinnost živnostenských úřadů vyměnit ve stanovené lhůtě všechny živnostenské listy, jejichž označení předmětu podnikání neodpovídá seznamu oborů volných živností. Současně stanovilo možnost podnikatelů kdykoliv o zmíněnou výměnu živnostenský úřad požádat a dále upustilo u vázaných živností od požadavku odborné způsobilosti spočívající v délce praxe u fyzických osob, které již příslušnou vázanou živnost provozovaly. Tento zákon byl dne 9. května 2002 vyhlášen ve Sbírce zákonů a koncem tohoto měsíce vstoupí v účinnost. Tím však daná věc ještě stále není definitivně vyřešena. Mezitím byl totiž dne 3. května 2002 schválen Poslaneckou sněmovnou PČR první návrh, na jehož základě má být navíc zrušeno zmocňovací ustanovení živnostenského zákona obsažené v § 73a a ustanovení s ním související a všechny prováděcí právní předpisy vydané v souladu s tímto zákonným zmocněním. Nyní je tento návrh projednáván v Senátu. Lze jen se zvědavostí očekávat, jak se s tímto návrhem Senát vypořádá a jak tedy nakonec bude vypadat právní úprava živnostenského podnikání alespoň po dobu, než bude přijata další zásadní novela živnostenského zákona.

Harmonizaci s právem Evropské unie má už od 1. ledna 2003 zajistit "euronovela" živnostenského zákona, kterou v současné době připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Původně se počítalo dokonce s celkovou rekodifikací živnostenského práva, která by mimo jiné zrušila koncesované živnosti a zařadila je mezi živnosti vázané. Tento záměr však byl opuštěn a příslušné ministerstvo vypracovalo pouze návrh novely živnostenského zákona, kterou by měla být do českého právního řádu implementována především Směrnice 99/42/ES Evropského parlamentu a Rady týkající se odborné způsobilosti pro provozování podnikatelských aktivit v členských státech Evropské unie. Změny přinese hlavně v právní úpravě řemeslných živností. Podle informací z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR však již tato euronovela nebude projednána dosavadní vládou, která ji stáhla ze svého programu jednání, ale až vládou a následně Poslaneckou sněmovnou PČR vzešlými z nadcházejících voleb. Vzhledem ke stanovenému termínu harmonizace živnostenských předpisů lze jen doufat, že se během tohoto krátkého časového horizontu podaří vytvořit právní úpravu, která na rozdíl od předchozí vládní novely přinese více užitku než problémů.

Tab. 1 Srovnání poslaneckých návrhů

Poslanecký návrh č. 1 (sněmovní tisk 978)

	Zrušit zmocňovací ustanovení (§ 73a živnostenského zákona), na základě kterého vydává vláda svá nařízení
	Zrušit nařízení vlády vydaná na základě § 73a živnostenského zákona
	Obnovit původní princip volných živností (tzn. není stanoven žádný seznam volných živností)
	U vázaných živností zmírnit v určitých případech požadavek na odbornou způsobilost spočívající v délce praxe u fyzické osoby tak, aby nedocházelo k nepřípustným zásahům do nabytých práv, např. při změně živnosti volné na živnost vázanou
	Zrušit povinnost živnostenských úřadů vyměňovat původní živnostenské listy pro volné živnosti za nové

Poslanecký návrh č. 2 (sněmovní tisk 991)

	Ponechat v platnosti živnostenské listy pro volné živnosti vydané před účinností vládního seznamu volných živností
	Možnost pro podnikatele vybrat si ze všech současných oborů volných živností, které svým rozsahem spadají do původního živnostenského oprávnění, pouze ty obory, které pokrývají jeho skutečnou činnost (tzn. ostatní živnostenská oprávnění automaticky zaniknou)
	Zavést pro podnikatele možnost vyměnit si původní živnostenské listy na vlastní písemnou žádost
	Zrušit povinnost živnostenských úřadů vyměňovat původní živnostenské listy pro volné živnosti za nové

Pravidla pro malé

Živnostenský zákon je předpisem, který prochází častými změnami. Většinou však nejde o zásadní změny v obecné úpravě, ale o menší úpravy týkající se jednotlivých oborů řemeslných, vázaných či koncesovaných živností a podmínek pro jejich provozování jako důsledek nové právní úpravy odvětví, v němž je daná živnost provozována. Například v roce 2001 byl živnostenský zákon takto nepřímo novelizován osmkrát. Živnostenské podnikání, které je jednou z nejrozšířenějších forem podnikatelských aktivit v ČR, upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Tento právní předpis je úzce spjat s obecnou úpravou podnikání obsaženou v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), se kterou se do jisté míry prolíná a doplňuje. Samostatným zákonem (zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech) jsou pak upraveny živnostenské úřady a jejich působnost. Vedle živnostenského zákona patří mezi živnostenské předpisy takzvané podzákonné právní předpisy vydané vládou či jednotlivými ministerstvy k provedení živnostenského zákona (viz tabulku č. 2).

Tab. 2 Prováděcí právní předpisy spojené se živnostenským podnikáním

Kontakní osoba:

Klara Valentová
Ambruz & Dark, advokáti, v.o.s.
e- mail: klara.valentova@cz.pwcglobal.com